neděle 13. prosince 2009

Dohra policejních excesů z Albertova

Policejní zásah na Albertově 12. září 2009 byl od počátku kritizován – za brutální rozehnání demonstrace, za nezákonné zadržení skupiny přibližně 70 osob, za jejich systematické šikanování a ponižování. Svévolný výklad zákonů policií potvrdil i nedávný soudní proces se squatery zatčenými na střeše opuštěného domu (viz report ze soudu zde).

Někteří ze zadržených podali proti postupu policie stížnosti. Jedna ze zadržených zveřejnila odpověď policie na svém blogu brabcova.blog.respekt.cz

Policie v odpovědi přiznala, že 
- neinformovala rodiče nezletilých zadržených
- nechala bez zákonných důvodu stát zadržené u zdi s rukama nad hlavou
- počty lidí v celách neodpovídaly hygienickým předpisům a neumožňovaly odpočinek
- ošidila stravu zadrženým 

Policie popřela diskriminující chování k cizincům (neposkytnutí tlumočníka) a tykání zadrženým, přestože to potvrdilo několik svědků.

Přestupkové řízení se zřejmě konat nebude

Podle informace od jednoho ze zadržených, radnice Prahy 2 nezahájí přestupkové řízení s lidmi, které policie zadržela a obvinila z přestupku. Městský úřad Prahy 2 pouze vyzve majitele zadržených věcí k jejich vyzvednutí. Informace od policie jsou prý zmatečné a nelze z nich přestupek prokázat.


Squaterský proces pokračuje 7. ledna 2010

Squaterský proces pokračuje 7. ledna 2010. Přinášíme krátký report z prvního přelíčení, který vyjde v časopisu A-kontra č. 12/2009.

Squatování na lavici obžalovaných

Třetího prosince byla soudní síň Obvodního soudu pro Prahu 2 natolik přeplněná, že se do ní část zájemců ani nevešla. Někteří z nich venku rozvinuli transparent a vystavili na ulici malé modely squatů z kartonu. 
Proti původnímu rozsudku v kauze obsazení domu v Apolinářské ulici 12. září (v rámci Týdne nepřizpůsobivosti) podalo odpor patnáct ze dvaceti tří odsouzených squaterů. Témata přelíčení se neomezila na rozebírání událostí, jež se odehrály na střeše domu v Apolinářské, ale přesahovala i do otázek policejní brutality vůči podpůrné demonstraci, osudů obsazené budovy a v neposlední řádě i zásad squattingu samotného.
„Žijeme v době, v níž se na některé problémy nedá upozornit jinak než dupnutím,“ prohlásila před soudem jedna ze squaterek. Příznačné je, že většina obviněných ve svých výpovědích dávala jasně najevo, že si za svými názory stojí (a to navzdory dotěrným otázkám a povýšeneckým poznámkám soudce). Poněkud s tím kontrastovalo chování zástupkyně firmy spravující bývalý lázeňský dům, která nedokázala ani předložit dokumenty potřebné k tomu, aby u soudu mohla zastupovat poškozenou stranu a na mnohé otázky obhájců odpovídala velmi nepřesně. Na stranu squaterů se postavila i Jana Růžičková z Národního ústavu památkové péče, která před soudem doložila, že stav budovy v Apolinářské se za působení současných vlastníků významně zhoršil a akci 12. září zhodnotila jako „velmi prospěšnou“.
Drastičnost policejního zásahu „dole“ byla motivem, který se objevoval nejen ve výpovědích obžalovaných. Vztahovaly se k němu i otázky vůči svědkům – účastníkům demonstrace a následně policistům, kteří měli zásah na povel. Právě výpovědi policistů byly dobrou – a pro každého potenciálního demonstranta bohužel asi i dost poučnou ukázkou policejní etiky a strategie. Slyšeli jsme lživé popisy údajné agresivity davu, prý řízeného squatery ze střechy pomocí hesel druhu „No pasaran“ (význam tohoto sloganu nedokázal pan major vysvětlit) a přítomní zranění se dozvěděli, že k ránám přišli nejspíš při útoku na policisty. Plukovník Vondrášek s mistrností středověkých scholastiků vysvětlil konání velitelů: „Demonstrace nebyla nahlášena a shromažďovací zákon nikdo z demonstrantů neporušil, tak jsme postupovali podle zákona o policii“. Inu, náročnost reality si někdy žádá pružnost práva.
Další jednání bylo odročeno na 7. ledna, kdy se také budou promítat záznamy ze zásahů během demonstrace a uvnitř domu. Kauza i boj pokračují.

Jana Zahide


středa 2. prosince 2009

Kriminalizovat squatting je zločin

Ve čtvrtek 3. prosince začne soud se skupinou squatterů a squatterek, kteří v září demonstrativně obsadili léta opuštěný dům na pražském Albertově.

Reakce policie a justice byla rychlá a razantní. Rozehnání a zmlácení lidí, kteří vyjadřovali podporu squatterům na ulicích před domem. Následné zadržení, šikana a záměrné ponižování necelé stovky lidí na policejních služebnách. K ránu došlo i na skupinu více než dvaceti squatterů na střeše, kteří v dalších dnech v rámci zrychleného řízení stanuli před Obvodním soudem pro Prahu 2. Výsledkem byly tresty veřejně prospěšných prací, ale i podmíněné tresty odnětí svobody.
Trestal se čin nejstrašnější, zpochybnění svátosti soukromého vlastnictví v případě, kdy vlastnictví znamená účelové chátraní památkově chráněného domu i netečnost úřadů.

Policejní represe a tresty po akci z Albertova měly být jasným vzkazem, že soukromé vlastnictví, byť praktikované v rozporu s dobrými mravy, má absolutní přednost. Tresty měly být varováním pro každého, kdo by se ho odvážil zpochybnit - byť by obsazení prázdného nevyužívaného objektu bylo řešení osobní svízelné situace, ochránilo by objekt před dalším chátráním, sloužilo ke kulturně-sociálním činnostem nebo upozornilo na společenský problém.

Kriminalizace obsazování prázdných domů, která dostala letos v září reálnou podobu, ohrožuje celou společnost. Více než na squattery hrozí dopadem na sociálně nejslabší, na lidi bez domova, pro které je toto řešení často jedinou možností. 

Právo na squatting budeme hájit, jak před soudem, tak před veřejností. Nebudeme nečinně přihlížet spekulativnímu chátrání domů za situace, kdy pro značnou část populace je bydlení jen nedostupným snem. Squatting není zločin, squatting je aktivní obrana proti prokazatelným defektům kapitalistického systému.

Na podporu souzených squatterů proběhne před začátkem procesu solidární akce. Sraz všech, kteří chtějí souzené i myšlenku squattingu podpořit, je v 8.30 před Obvodním soudem pro Prahu 2 ve Francouzské 19. Ve středu 2. prosince proběhne příprava na solidární akce, sraz v Truhlářské 11 od 16 hod., dorazit můžete i později.

Za kolektiv Milada

Teta Milada

úterý 3. listopadu 2009

Pietní akce v Soukenické - projev

V pondělí 2. listopadu 2009 v 18 hod. proběhla pietní akce za oběti ze zříceného domu v Soukenické 25 na Praze 1. Na dům byla připevněna provizorní pamětní deska a byl přečten projev, který zveřejňujeme níže. Uctít oběti neštěstí přišlo přibližně padesát lidí, místních i z okruhu kolektivu Milada. Jeden z pamětníků připomněl i zajímavou historii domu a upozornil i na problémy, které tragédii předcházely.

Děkujeme všem za účast. Případu Soukenická 25 se chceme věnovat i v budoucnu.


Projev z pietní akce 2. listopadu 2009 na památku obětí něštěstí v Soukenické 25

Setkáváme se dnes u příležitosti měsíce od tragédie v Soukenické. Rádi bychom důstojně uctili památku obětí. Zároveň chceme připomenout dva společenské problémy, s nimiž tragédie souvisela. Odmítáme totiž přijmout představu, podle níž se jednalo jen o nahodilou tragédii a čekat na to, až spadne nějaký další dlouho chátrající dům a svými troskami zasype nějaké další migrantské dělníky. Chceme pojmenovat příčiny – a vyzvat k jejich řešení.


O tragédii v Soukenické se bezprostředně po ní hodně mluvilo a psalo. Brzy ale vše utichlo. My se s s tichem spokojit nechceme. Ptáme se – a očekáváme odpovědi.

Problém prvý: chátrání prázdných domů

Praha je plná byrokratických regulí a úprav. Můžete dostat pokutu za to, že vám běhá pes po parku bez vodítka, za to, že se napijete alkoholu na veřejném prostranství i za to, že si z okna vyvěsíte transparent. Kupodivu nikdo nedokaže přimět majitele prázdných a nevuyužívaných domů k prosté a základní věci: k tomu, aby svůj majetek využívali. Řada domů chátrá, často se spekulativním záměrem – nechat dům spadnout vyjde levněji než brát při jeho rekonstrukci v potaz připomínky památkářů. 

Stát a městská správa nedokážou tyto problémy řešit. Namísto toho pouze pomáhají majitelům s represemi vůči těm, kteří se snaží nevyužívané domy obsazovat a využívat. Kdoví, kdyby dal stát malou část prostředků potřebných k zákroku proti squaterskému pokusu 12. září na aktivity vůči spekulantům a na stavební dozor, nemuselo k tragédii dojít. A proto se ptáme magistrátu a radnice Prahy 1:

Co jste udělali pro to, aby se tragédie jako byla ta v Soukenické, už neopakovala?
Jak postupujete vůči majitelům, kteří nechávají své domy chátrat a nevyužívají je?

Problém druhý: postavení migrantských dělníků

Nebylo žádnou náhodou, že oběti neštěstí v Soukenické byli migranti – právě ti v Česku dělají nejtěžší a nejhůř placené práce, právě vůči nim si také zaměstnavatel dovolí mnohem víc pokud jde o bezpečnost práce, pracovní podmínky a dopady na zdraví. Jedním z důvodů je i to, že cizinci mají status lidé druhé kategorie. Chtějí-li v Česku žít a pracovat legálně, jsou závislí na množství povolení, což je vhání do područí podvodným či přímo mafiozní zprostředkovatelům. Případně je tlak státu vede k ilegální existenci, která často znamená přímou závislost na mafii. Z jedné strany tak proti migrantským dělníkům stojí stát se svojí policií, opatřeními a buzerací, z druhé strany je okrádají sítě podvodných zprostředkovatelů. Ač stojí deklarativně proti sobě, svým chováním si pozoruhodně vycházejí vstříc: nejenže se řada státních úředníků nechala v různých případech zprostředkovatelskými mafiemi zjevně zkorumpovat, ale především tlak státních opatření vede k tomu, že migranti prostředníky potřebují. Namísto solidarity nabízí velká část české společnosti a především český stát migrantům xenofobii.

Český stát očekával, že zbaví řadu migrantských dělníků legálního pobytu v souvislosti s krizí a tím, že ztratili zaměstnání. Řadě z nich (řádově desítky tisíc) se ale podařilo přejít na živnostenské listy. Ministerstvo vnitra nyní ve svých interních dokumentech plánuje vyžadovat po migrantech pracujících na živnosťáky „plán podnikání“, který by se úředně schvaloval a nastolený proces by se mohl stát záminkou k odebírání legálního pobytu.Je to pokrytecké – v zemi, kde na živnostenský list zaměstnávají poslanci své asistenti i sama podřízená organizace ministerstva vnitra Správa uprchlických zařízení své právníky. V zemi, kde se pomníčkem iluzí počátku devadesátých let, že každý se může stát podniketelem, staly statisíce lidí pracujících na živnostenské listy. Migrantští dělníci, kteří využili živnostenské listy jako poslední možnost jak si udržet legální pobyt, mají být perzekvováni za něco, co česká společnost zcela běžně dělá. 

Obracíme se na ministerstvo vnitra, jehož represivní metody dobře známe z našich vlastních akcí, se dvěma otázkami:

Uvědomujete si, že svým represivním jednáním vůči migrantům zlepšujete postavení mafií a kriminálních zprostředkovatelů a tím zhoršujete jak situaci migrantských dělníků, tak druhotně celé společnosti?

Nechcete se místo další buzerace migrantů v podobě schvalování jejich „podnikatelských záměrů“ podívat na zoubek vlastním úředníkům a policistům důvodně podezřelým ze spolupráce se zprostředkovatelskými mafiemi?

Na uvedené otázky budeme vyžadovat odpověď podle zákona o přístupu k informacím. Nemáme ale přílišné iluze v to, že se dočkáme více než byrokratických frází. Formulujeme je především pro veřejnou diskusi a vyzýváme všechny: ptejte se na ně také – v médiích, ale především v ulicích. Jedině tak můžeme očekávat, že přimějeme moc, aby na ně dala poněkud uspokojivou odpověď.

Nyní poprosíme o minutu ticha na památku obětí.


čtvrtek 29. října 2009

Uctění památky obětí neštěstí v Soukenické

Před měsícem se při stavebních pracích zřítila část domu v Soukenické ulici v Praze 1. V sutinách zahynuli čtyři dělníci. Měsíc po tragické události si chceme připomenout neštěstí a uctít památku obětí. 

Chceme se ale také ptát po zodpovědnosti a souvislostech, protože rachot padajících zdí vystřídalo ticho – mlčí stavební dozor, mlčí radnice a mlčí najednou i média. Mlčí i další spekulantští majitelé, kteří vyhánějí původní obyvatele a nechávají chátrat další domy.

A mlčí i ministerstvo vnitra, které připravuje další zhoršení podmínek pro migrantské dělníky, takže budou ještě bezmocnější a jejich zaměstnavatel jim bude moct dál přikazovat práce, které je přivedou třeba až v ohrožení života. 


„Tragická událost v Soukenické ulici nás zasáhla o to silněji, že se stala pouhých sto metrů od Truhlářské,“ doplňuje teta Milada. Bezprostředně po tragédii jsme se ptali: „Kolik lidí musí ještě zemřít, aby se něco změnilo?“ 

Budeme se ptát dál, protože se obáváme, že se další takové tragédie mohou opakovat, protože vyhánění běžných lidí z centra pokračuje a záměrně chátrajících domů neubývá. A k tomu mlčet nechceme. 

Sejdeme se 2. listopadu 2009, před domem v Soukenické 25, v 18.00 hod.

Pietní setkání pořádá kolektiv Milada se sousedy z Truhlářské 11, s panem Milanem Smržem a Vlastou Novotnou.

Zveme všechny, kterým není lhostejný tragický osud obětí i budoucnost města Prahy.

pátek 23. října 2009

Hledáme svědky zásahu policie z 21.7.2009

Od vyklizení squatu Milada proběhla řada protestních akcí. Jedním z důsledků je i několik obviněných, kteří se protestů zúčastnili. Ačkoli důvody pro obžalování z trestných činů jsou sporné (někdy zjevně účelové), obvinění jsou nuceni prokázat svou nevinnu před soudem.

Z těchto důvodu hledáme svědky protestní akce ze dne 21. července 2009, která probíhala na hřišti před vysokoškolskými kolejemi u Milady.

Konkrétně jde o zásah policie proti skupině protestujících za mostem Barikádníků (kolem půlnoci) v ulici Bondyho v Praze 7. Policií zde byl zadržen muž, který v současné době čelí obvinění policie.

Pokud jste byli přítomni zásahu a jste schopni popsat situaci na místě, případně vlastníte fotografie nebo videozáznamy ze zásahu, kontaktujte nás nejpozději do 10. listopadu na tel: 775 236 527 nebo na e-mailu teta(zavináč)milada.org.

Výzva č.2 zadrženým z Albertova

Ve středu 21. října proběhla schůzka zadržených a zraněných během zásahů policie na Albertově při demonstrační akci za nový pražský squat. Prozatím byl zvolen následující postup:

Vyzýváme všechny zadržené, zraněné i svědky zásahu, aby nám zaslali své vyjádření, ve kterém podrobně uvedou, co se během zásahu stalo. 

Uvítáme zaslání kopií policejních výpovědí či lékařské zprávy, identifikační čísla policistů, fotografie, videa. 

Prosíme, aby ste rovněž uvedli, zda svůj případ chcete vést jako anonymní nebo zda jste v případě potřeby ochotni svědčit. Dále jak aktivně se hodláte do obrany zapojit.

Vyjádření pošlete do neděle 25. října 2009 na email: sept09@squat.net

Pokud bude zájem o společnou obranu dostatečný, vznikne koordinační skupina, která zajistí další kroky. Prvním bude vyhodnocení zaslaných informací, druhým zajištění právního zástupce, který bude poškozené zastupovat.

Šiřte tuto informaci mezi vaše známé.

Další schůzka se uskuteční 29.10.2009 v 19:00 v Truhlářské 11.