V neděli 26. července od 18 hodin proběhne v Truhlářské 11 první „Volkskuche“. Myšlenka „kuchyně pro lidi“ vznikla již ve 20. letech minulého století v Berlíně jako výraz solidarity se sociálně slabšími spoluobčany a zároveň potřeby utužování přátelského soužití lokálních komunit ve městech, tak náchylných k lidskému odcizování. Jde o pravidelné vaření společného jídla za rozumnou cenu, případně za dobrovolný příspěvek dle možností jednotlivých strávníků. V Berlíně i jinde se dodnes udržuje především na aktivních anebo bývalých (legalizovaných) squatech - například jen dnes Berlín nabízí 12 míst společného vaření (podrobně na www.stressfaktor.squat.net/vokue).
Velká část surovin použitých při přípravě našeho jídla je produktem dumpsteringu. Pod tímto názvem se skrývá vybírání odpadkových kontejnerů a popelnic u supermarketů, trhů a podobně. Potraviny, které tu lze najít se podle právních předpisů staly „neprodejnými“, nikoli však nepoživatelnými nebo zdraví nebezpečnými. Jde o výrobky s právě prošlou záruční lhůtou, zeleninu s ovadlým stonkem, různě potlučenou apod. Dumpstering je nejen „levný“, ale především zodpovědný způsob stravování, jdoucí proti sebevražednému trendu zběsilého plýtvání vším možným, včetně toho nejcennějšího – jídla.
Na první pražskou Volkskuche v Truhlářské srdečně vážené sousedstvo i náhodné kolemjdoucí.
Teta Milada a další kuchařky i kuchaři
Další informace o freeganství:
„Britská organizace, zabývající se plýtváním, jménem Wrap, provedla r. 2008 průzkum na základě obsahu popelnic z domácností a zjistila, že Britové ročně vyhodí 6,7 milionů tun nespotřebovaných potravin. Jako národ Britové vyhazují 484 milionů neotevřených kartonů s jogurtem, 1,6 miliard jablek, jimž vůbec nic není (každý Brit ročně vyhodí 27 jablek) a 2,6 miliard krajíců chleba. A do toho nejsou zahrnuty potraviny, které vyhazujeme v zaměstnání anebo které necháme na talíři v kantýnách a v restauracích. Celkem Britové vyhazují přibližně čtvrtinu potravin, které koupí.“
William Skidelsky: The freegans' creed: waste not, want no, The Observer, Sunday 19 July 2009
http://www.guardian.co.uk/environment/2009/jul/19/freegan-environment-food
http://www.blisty.cz/art/48004.html
Vojtěch Pelikán, Jak se žije z českého odpadu?, Sedmá generace 2/09
http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=435
Lucie Jánska: Pro večeři do popelnice, Instinkt leden 2009
neděle 26. července 2009
Volkskuche - Milada zve na delikátní freeganskou večeři
pátek 24. července 2009
Do Truhlářské pouze na vodítku
V médiích byla dnes prezentována stížnost České pošty na doručování do domu v Truhlářské 11, kterému údajně brání výskyt psů. Za současné situace, kdy je proti novým nájemníkům v Truhlářské vedena ze strany politické reprezentace Praha 1 účelová kampaň, nás ani příliš nepřekvapuje postup České pošty. Místo aby řešila situaci věcně přímo s nájemníky, zapojuje se do politických hrátek pražských radních a řeší vcelku banální problém přes média. „Vzhledem k tomu, že v České republice je přibližně přes 2 miliony psů, doufáme, že Česká pošta nebude chtít řešit obdobné problémy v jiných domech stejným způsobem. Pokud ano, bude třeba zřídit nový specializovaný televizní kanál, věnovaný výhradně problémům s doručováním, který bude pro zpestření prokládán plky politických onanistů z příslušné radnice,“ zauvažovala znepokojena kritickou situací teta Milada.
Ale zpátky ke psům. Aby nikoho neděsili, platí pro návštěvníky Truhlářské a jejich čtyřnohé miláčky od dnešního dne pohyb na vodítku. Konečně musí si zvykat, občané nejen Prahy 1 jsou už na vodítkách dávno a ani jim to už nepřijde. Protože, co kdyby někoho náhodou pokousali.
Svobodu psům i občanům přeje
Ale zpátky ke psům. Aby nikoho neděsili, platí pro návštěvníky Truhlářské a jejich čtyřnohé miláčky od dnešního dne pohyb na vodítku. Konečně musí si zvykat, občané nejen Prahy 1 jsou už na vodítkách dávno a ani jim to už nepřijde. Protože, co kdyby někoho náhodou pokousali.
Svobodu psům i občanům přeje
Teta Milada
média:
TV Nova: Televizní noviny - 24.7.2009
iDNES: Pošťačky z centra Prahy se bojí psů squaterů, řešit to má Kocáb
sobota 18. července 2009
Městská policie provokovala v Truhlářské ulici
V pátek 17. června kolem půl deváté večer se příslušníci Městské policie (MP) pokusili vyprovokovat incident před domem v Truhlářské 11. Skupina několika lidí zde vykládala ze zaparkované dodávky obrazy a nosila je do domu. Vzápětí se na místo dostavila motorizovaná hlídka Městské policie, s tím aby řidič ihned odjel. Strážníci odmítali argument, že jde jen o nutné parkování z důvodu přemístění obrazů a trvali na okamžitém odjezdu automobilu i přesto, že v ulici byl dostatek dalších volných parkovacích míst. Naopak vlastním automobilem zablokovali průjezd Truhlářskou a přivolali i další hlídky strážníků. Nakonec se na místo dostavily celkem čtyři automobily Městské policie. Při řešení zcela banální situace používali strážníci vulgární výrazy včetně sexistických narážek na jednu dívku. Podle zúčastněných se pokoušeli se skupinou vyvolat konflikt. Strážník s evidenčním číslem 1828 dokonce fyzicky napadl jednoho člena skupiny - udeřil ho pěstí do krku. Příslušník i osoba, která se stala terčem jeho ataku jsou zachyceny na fotografiích. Strážníci dále vyhrožovali několika jedincům zatčením. V reakci na jejich agresivní chování byla přivolána hlídka stání policie. Než dorazila, příslušníci MP svou pochybnou akci ukončili a odjeli.
"Máme dostatek důvodu, domnívat se, že akce Městské policie byla záměrným pokusem o konflikt, který má vrhnout špatné světlo na nové obyvatele domu v Truhlářské. Striktní postup strážníků kontrastuje s běžnou benevolencí při parkování nezbytném při dopravě do objektů v parkovacích zónách. Navíc v páteční večer se nejedná o žádnou parkovací špičku a v okolí byl dostatek míst pro zaparkovaní rezidentů zóny," komentuje situaci teta Milada. "Ukazuje se, že nově nainstalovaný kamerový systém bude Městská policie používat k šikaně nových nájemníků," uvedla mluvčí. Během přibližně týdenního soužití dosud nenastal žádný konflikt a noví nájemníci respektují původní nájemníky v poloprázdném domě v Truhlářské 11.
Nepřiměřená reakce strážníků může být i odvetou za zveřejnění soukromého telefonní čísla radního Praha 1 Antonína Kazdy. Telefonní číslo (724 501 237) bylo zveřejněno jako "horká linka" v reakci na instalaci kamery před Truhlářskou. "Pokud politická reprezentace bezostyšně porušuje právo na soukromí obyvatel Prahy 1, je na místě se oprávněně domnívat, že si neváží ani svého soukromí a naopak přivítá, zvláště během volební kampaně, přímý kontakt s potenciálními voliči," odůvodnila zveřejnění telefonního čísla teta Milada.
Tři nezařízené byty připravené na rekonstrukci a nebytový sklepní prostor pronajal majitel nemovitosti za symbolické nájemné skupině mladých lidí, kteří byli násilně vystěhování z posledního českého squatu ve vile Milada na Pelc–Tyrolce. Bývalí squatteři odmítli spekulace, že by se měli stát nástrojem k vypuzení tří zbývajících rodin, které obývají dům v Truhlářské 11. Naopak uvedli, že prostory nebudou primárně využívat k bydlení, ale po dohodě s nájemníky v nich zrealizují akce pro veřejnost. Přítomnost squatterů v Truhlářské okamžitě využila politická reprezentace Prahy 1, zvláště radní Antonín Kazda, který kandiduje v parlamentních volbách do Sněmovny. Na základě jeho iniciativy rozhodla rada Prahy 1 o posílení hlídek Městské policie a instalaci kamery v dané lokalitě.
"Máme dostatek důvodu, domnívat se, že akce Městské policie byla záměrným pokusem o konflikt, který má vrhnout špatné světlo na nové obyvatele domu v Truhlářské. Striktní postup strážníků kontrastuje s běžnou benevolencí při parkování nezbytném při dopravě do objektů v parkovacích zónách. Navíc v páteční večer se nejedná o žádnou parkovací špičku a v okolí byl dostatek míst pro zaparkovaní rezidentů zóny," komentuje situaci teta Milada. "Ukazuje se, že nově nainstalovaný kamerový systém bude Městská policie používat k šikaně nových nájemníků," uvedla mluvčí. Během přibližně týdenního soužití dosud nenastal žádný konflikt a noví nájemníci respektují původní nájemníky v poloprázdném domě v Truhlářské 11.
Nepřiměřená reakce strážníků může být i odvetou za zveřejnění soukromého telefonní čísla radního Praha 1 Antonína Kazdy. Telefonní číslo (724 501 237) bylo zveřejněno jako "horká linka" v reakci na instalaci kamery před Truhlářskou. "Pokud politická reprezentace bezostyšně porušuje právo na soukromí obyvatel Prahy 1, je na místě se oprávněně domnívat, že si neváží ani svého soukromí a naopak přivítá, zvláště během volební kampaně, přímý kontakt s potenciálními voliči," odůvodnila zveřejnění telefonního čísla teta Milada.
Tři nezařízené byty připravené na rekonstrukci a nebytový sklepní prostor pronajal majitel nemovitosti za symbolické nájemné skupině mladých lidí, kteří byli násilně vystěhování z posledního českého squatu ve vile Milada na Pelc–Tyrolce. Bývalí squatteři odmítli spekulace, že by se měli stát nástrojem k vypuzení tří zbývajících rodin, které obývají dům v Truhlářské 11. Naopak uvedli, že prostory nebudou primárně využívat k bydlení, ale po dohodě s nájemníky v nich zrealizují akce pro veřejnost. Přítomnost squatterů v Truhlářské okamžitě využila politická reprezentace Prahy 1, zvláště radní Antonín Kazda, který kandiduje v parlamentních volbách do Sněmovny. Na základě jeho iniciativy rozhodla rada Prahy 1 o posílení hlídek Městské policie a instalaci kamery v dané lokalitě.
Při otevření kauzy Truhlářská vyšlo najevo, že Praha 1 přispěla k tomu, že dům v Truhlářské 11 nebyl privatizován nájemníky bytů, ale získal ho nájemce nebytových prostor. V důsledku čehož došlo k vystěhování většiny dosavadních nájemníků. Novodobá historie domu v Truhlářské názorně ilustruje proces vylidňování centra, na kterém se spolupodílí i místní samospráva. Squatterské hnutí právě proti těmto trendům protestuje a obsazováním nevyužívaných domů se jim snaží zabránit.
Muž, kterého měl napadnout strážník Městké policie
Příslušník Městké policie (ev.č. 1828), který měl bezdůvodně uděřit muže pěstí do krku
čtvrtek 16. července 2009
Kamera už míří na Truhlářskou
Kamera, o jejímž umístění rozhodla Rada Prahy 1, již sleduje dům v Truhlářské 11. Podle radních má jít o "ochranu nájemníků". Ochrana má dále spočívat ve zvýšených kontrolách strážníků (ztrojnásobení) či dokonce umístění mobilní služebny Městské policie.
Radní rovněž navrhli instalaci zařízení, které mělo měřit hladinu hluku v domě, což ovšem měli původní nájemníci odmítnout. Následovat mají i zvýšené kontroly orgánů státní zprávy, radní zmiňují hygienu i kontroly psů veterinární správou. Nebývalá aktivita je prý odpovědí na petici občanů, kterou inicioval člen rady Antonín Kazda, toho času kandidát za ODS ve sněmovních parlamentních volbách.
Co na postup radnice říkají noví nájemníci v Truhlářské, kterým tři byty pronajal majitel nemovitosti a kteří mají být příčinou mimořádného zájmu radnice? „Žasneme nad aktivitou radních, kterou směrují na Truhlářskou. Jde zřejmě o nejrychleji projednanou petici na Praze 1 v její historii,“ komentuje poslední vývoj teta Milada, jedna z nových občasných obyvatel Truhlářské. „Doufáme, že rada bude se stejnou rychlostí a entuziasmem projednávat všechny další petice,“ pokračuje. „Nechápeme sice zcela důvod bleskurychlé aktivity rady, protože v Truhlářské je klid, ale nelze vyloučit, že hlavní motivací je snadná a laciná předvolební kampaň radního Kazdy, která je navíc financovaná z městského rozpočtu. Důvodem může být i černé svědomí prvního pražského obvodu, který se svou liknavostí (v lepším případě) podepsal na předchozí likvidaci nájemníků, kteří dnes už v Truhlářské nebydlí a díky které budou nakonec vystěhováni i ti zbývající,“ dodala Milada.
Radnice Prahy 1 se snaží tvářit jako podporovatel dosavadních nájemníků proti snahám o jejich vystěhování. „V tomto případě zlodějův komplic křičí: chyťte zloděje. Bylo to právě vedení radnice, které šlo dosud na ruku všem možným i nemožným developerským projektům a které postupně přetváří Prahu z města pro život v kombinaci turistického Disneylandu a ráje kanceláří a drahých obchodů. Squatterské hnutí proti tomuto trendu protestuje již dlouho, na rozdíl od radničních farizejů, kteří jsou za tuto situaci zodpovědní,“ komentuje situaci teta Milada.
Nasazení kamer a strážníků v Truhlářské je jen viditelným pokračováním trendu, který prosazují současné vládnoucí struktury. Je to trend represe a dohledu, který místo odstraňování příčin problémů, preferuje jejich vytěsňování z viditelných míst. Oficiální autority po té mohou tvrdit, že neexistují. Z takového jalového přístupu se usvědčuje sám radní Kazda, který jako příklad úspěšného řešení problému zmínil kauzu, kdy kamera nechala „zmizet“ osoby závislé na drogách z jedné pražské lokality.
„Musíme radnici Prahy 1 každopádně poděkovat za lekci občanské výchovy,“ komentuje umístění kamer teta Milada. „Názorně nám ukázala, že kamery neslouží k prevenci závažné kriminality, ale k zastrašování a účelovému znepříjemňování života skupinám, které se čímkoli odlišují od většinové společnosti. Svými prohlášeními o kameře dávají zapravdu všem dosavadním kritikám o možném politickém zneužívání kamerových systémů. Je totiž jasně patrné, že kamera má odradit návštěvníky připravovaných veřejných akcí na této adrese, může ale také posloužit ke sledování činnosti novinářů,“ dodává.
Všem, kteří jsou z nějakého důvodu nespokojeni s aktuální situací, doporučujeme, aby se obrátili na horkou telefonní linku, kde se jistě pokusí vyřešit jejich problémy. Volat můžete na tel.: 724 501 237. Přímou komunikací s osobami, které jsou za současný stav spoluodpovědné, můžeme předejít případným problémům v budoucnosti.
Radní rovněž navrhli instalaci zařízení, které mělo měřit hladinu hluku v domě, což ovšem měli původní nájemníci odmítnout. Následovat mají i zvýšené kontroly orgánů státní zprávy, radní zmiňují hygienu i kontroly psů veterinární správou. Nebývalá aktivita je prý odpovědí na petici občanů, kterou inicioval člen rady Antonín Kazda, toho času kandidát za ODS ve sněmovních parlamentních volbách.
Co na postup radnice říkají noví nájemníci v Truhlářské, kterým tři byty pronajal majitel nemovitosti a kteří mají být příčinou mimořádného zájmu radnice? „Žasneme nad aktivitou radních, kterou směrují na Truhlářskou. Jde zřejmě o nejrychleji projednanou petici na Praze 1 v její historii,“ komentuje poslední vývoj teta Milada, jedna z nových občasných obyvatel Truhlářské. „Doufáme, že rada bude se stejnou rychlostí a entuziasmem projednávat všechny další petice,“ pokračuje. „Nechápeme sice zcela důvod bleskurychlé aktivity rady, protože v Truhlářské je klid, ale nelze vyloučit, že hlavní motivací je snadná a laciná předvolební kampaň radního Kazdy, která je navíc financovaná z městského rozpočtu. Důvodem může být i černé svědomí prvního pražského obvodu, který se svou liknavostí (v lepším případě) podepsal na předchozí likvidaci nájemníků, kteří dnes už v Truhlářské nebydlí a díky které budou nakonec vystěhováni i ti zbývající,“ dodala Milada.
Radnice Prahy 1 se snaží tvářit jako podporovatel dosavadních nájemníků proti snahám o jejich vystěhování. „V tomto případě zlodějův komplic křičí: chyťte zloděje. Bylo to právě vedení radnice, které šlo dosud na ruku všem možným i nemožným developerským projektům a které postupně přetváří Prahu z města pro život v kombinaci turistického Disneylandu a ráje kanceláří a drahých obchodů. Squatterské hnutí proti tomuto trendu protestuje již dlouho, na rozdíl od radničních farizejů, kteří jsou za tuto situaci zodpovědní,“ komentuje situaci teta Milada.
Nasazení kamer a strážníků v Truhlářské je jen viditelným pokračováním trendu, který prosazují současné vládnoucí struktury. Je to trend represe a dohledu, který místo odstraňování příčin problémů, preferuje jejich vytěsňování z viditelných míst. Oficiální autority po té mohou tvrdit, že neexistují. Z takového jalového přístupu se usvědčuje sám radní Kazda, který jako příklad úspěšného řešení problému zmínil kauzu, kdy kamera nechala „zmizet“ osoby závislé na drogách z jedné pražské lokality.
„Musíme radnici Prahy 1 každopádně poděkovat za lekci občanské výchovy,“ komentuje umístění kamer teta Milada. „Názorně nám ukázala, že kamery neslouží k prevenci závažné kriminality, ale k zastrašování a účelovému znepříjemňování života skupinám, které se čímkoli odlišují od většinové společnosti. Svými prohlášeními o kameře dávají zapravdu všem dosavadním kritikám o možném politickém zneužívání kamerových systémů. Je totiž jasně patrné, že kamera má odradit návštěvníky připravovaných veřejných akcí na této adrese, může ale také posloužit ke sledování činnosti novinářů,“ dodává.
Všem, kteří jsou z nějakého důvodu nespokojeni s aktuální situací, doporučujeme, aby se obrátili na horkou telefonní linku, kde se jistě pokusí vyřešit jejich problémy. Volat můžete na tel.: 724 501 237. Přímou komunikací s osobami, které jsou za současný stav spoluodpovědné, můžeme předejít případným problémům v budoucnosti.
Co je dobré vědět o kamerách:
1) Máte právo na informace o tom, kdo, kde a jakým způsobem sleduje prostor kamerovým systémem
2) Máte právo na to, aby do vašeho soukromí bylo sledováním zasahováno jen odůvodněně a v minimální nezbytné míře
3) Máte právo požádat provozovatele systému o vysvětlení, pokud zjistíte, nebo se domníváte, že zpracovává záznam z kamer v rozporu s vaším právem na ochranu soukromého a osobního života
5) Máte právo se bránit proti neoprávněnému sbírání a využívání pořízeného záznamu
neděle 12. července 2009
Kdo se bojí Milady? Aneb sqautteři v Bunkru na Parukářce
Museum Milada - Bunkr Parukářka 14.7.2009 18:00
Případ zrušené akce v Hale C není ojedinělý, několik benefičních nebo informativních akcí spojených se squatem Milada, muselo změnit místo konání nebo se neuskutečnily vůbec kvůli problémům s lokálními autoritami. Projekt „Museum Milada“ bude nakonec hostit klub Bunkr na Parukářce.
Srdečně zve
Teta Milada
Na úterý, 14.7. 2009 je naplánována akce s názvem „Museum Milada“. Cílem je seznámit veřejnost s bohatou minulostí pražského squatu i se zásahem, který vedl k jeho vyklizení před dvěma týdny. Zároveň chceme prezentovat squatting v trochu jiném světle, bez předsudků a dezinformací.
Případ zrušené akce v Hale C není ojedinělý, několik benefičních nebo informativních akcí spojených se squatem Milada, muselo změnit místo konání nebo se neuskutečnily vůbec kvůli problémům s lokálními autoritami. Projekt „Museum Milada“ bude nakonec hostit klub Bunkr na Parukářce.
V prostoru klubu budou vystaveny fotografie a plakáty, bude možno shlédnout projekce videí ze dne vyklizení i následních protestních akcí, promítne se také film „Garbage Warrior“ a krátké filmy o squattingu. Součástí večera bude také diskuse, strategická hra „Obsaď a žij!“ a squatterská módní přehlídka. Zahrají Djs, jako např. Kazetör, Panic Sauce, Kärscher a Kometa Djs. Celou dobu akce bude probíhat sítotiskový workshop pod vedením Suck My Diy a dalších.
Vstup je 80,- Kč nebo potřebný předmět do Truhlářské (předměty brát s rozmyslem, potřebujem židle:) Začátek od 18:00
Srdečně zve
Teta Milada
sobota 11. července 2009
Nedělní akce na Kampě
Kolektiv Milada připravil na nedělní večer další veřejnou akci.
V neděli 12. července vystoupí v Praze vegan punkerka Tes (domovem v Holandsku) se svým sólovým akustickým projektem doprovázená jihlavskou Rudou lůzou. "Koncert", pokud se tak dá vystoupení pod širým nebem nazvat, proběhne od 20:00 na pražské Kampě.
Vystoupení se koná v rámci akcí na protest proti vystěhování squatu Milada. Je to právě tento druh koncertů, který se ve sklepě Milady odehrával. Když jsme teď o tyto prostory přišli, nezbývá než vystupovat na ulici. Na druhou stranu je to i příležitost ukázat, že "squaterské" kulturní akce nejsou rejem alkoholu, drog a grilování malých dětí.
TES (Holandsko) + RUDÁ LŮZA
neděle 12.července 2009
Praha, Kampa
Tes prošla několika holandskými punkovými skupinami, aby nakonec před několika lety začala se svým sólovým akustickým projektem. V roce 2005 vydala první desku s vlastními písněmi hranými na kytaru a piáno. Minulý rok následovala druhá deska "War is Peace, Freedom is Shopping, Ignorance is Strength, Compassion is Terrorism" (Válka je mír, svoboda je nakupování, ignorance je síla, soucit je terorismus), na jejíž podporu Tes vyjela na evropské turné. V textech svých písní se zabývá nejen právy zvířat, ale i politikou a obecně názory na důležité věci okolo nás.
Rudá lůza je jihlavským akustickým projektem, který postupně vykrystalizoval do podoby jednoho chlapíka s kytarou s chytrými a ostrými politickými texty.
Tes na MySpace: www.myspace.com/lazychairpolitics
Tes na webu: http://tes.punkportal.hu
Milada roky nabízela zdarma koncertní prostory a byla otevřená i kapelám, které jinde v Praze udělat prostě nešly. Vystupovala v ní i celá plejáda domácích hc/punk kapel. Hardcore scéna při nejrůznějších příležitostech dokázala, že je schopna nabídnout pomocnou ruku různě poškozeným ze svých řad (kapely okradené na turné atd.). Nyní je čas, aby Miladě a lidem okolo ní oplatila vlídnou tvář – a toto vystoupení je pokusem s tím začít. Na místě bude vybíráno dobrovolné vstupné a po zaplacení cesťáku Tes bude případný výtěžek věnován kolektivu Milada. Potřeba je každá koruna – nejde o to, že bývalí obyvatelé a obyvatelky Milady se ze dne na den ocitli bez domova a často i bez veškerých svých věcí (často vyvázli jen s tím, co měli na sobě); jak jedna z nich poznamenala, stejně měli většinu svého majetku z kontejnerů a bez problémů si tam najdou to, co potřebují. Skutečným problémem jsou ale například soudy s několika obviněnými; právní pomoc přijde jistě na několik desítek tisíc.
V neděli 12. července vystoupí v Praze vegan punkerka Tes (domovem v Holandsku) se svým sólovým akustickým projektem doprovázená jihlavskou Rudou lůzou. "Koncert", pokud se tak dá vystoupení pod širým nebem nazvat, proběhne od 20:00 na pražské Kampě.
Vystoupení se koná v rámci akcí na protest proti vystěhování squatu Milada. Je to právě tento druh koncertů, který se ve sklepě Milady odehrával. Když jsme teď o tyto prostory přišli, nezbývá než vystupovat na ulici. Na druhou stranu je to i příležitost ukázat, že "squaterské" kulturní akce nejsou rejem alkoholu, drog a grilování malých dětí.
TES (Holandsko) + RUDÁ LŮZA
neděle 12.července 2009
Praha, Kampa
Tes prošla několika holandskými punkovými skupinami, aby nakonec před několika lety začala se svým sólovým akustickým projektem. V roce 2005 vydala první desku s vlastními písněmi hranými na kytaru a piáno. Minulý rok následovala druhá deska "War is Peace, Freedom is Shopping, Ignorance is Strength, Compassion is Terrorism" (Válka je mír, svoboda je nakupování, ignorance je síla, soucit je terorismus), na jejíž podporu Tes vyjela na evropské turné. V textech svých písní se zabývá nejen právy zvířat, ale i politikou a obecně názory na důležité věci okolo nás.
Rudá lůza je jihlavským akustickým projektem, který postupně vykrystalizoval do podoby jednoho chlapíka s kytarou s chytrými a ostrými politickými texty.
Tes na MySpace: www.myspace.com/lazychairpolitics
Tes na webu: http://tes.punkportal.hu
Milada roky nabízela zdarma koncertní prostory a byla otevřená i kapelám, které jinde v Praze udělat prostě nešly. Vystupovala v ní i celá plejáda domácích hc/punk kapel. Hardcore scéna při nejrůznějších příležitostech dokázala, že je schopna nabídnout pomocnou ruku různě poškozeným ze svých řad (kapely okradené na turné atd.). Nyní je čas, aby Miladě a lidem okolo ní oplatila vlídnou tvář – a toto vystoupení je pokusem s tím začít. Na místě bude vybíráno dobrovolné vstupné a po zaplacení cesťáku Tes bude případný výtěžek věnován kolektivu Milada. Potřeba je každá koruna – nejde o to, že bývalí obyvatelé a obyvatelky Milady se ze dne na den ocitli bez domova a často i bez veškerých svých věcí (často vyvázli jen s tím, co měli na sobě); jak jedna z nich poznamenala, stejně měli většinu svého majetku z kontejnerů a bez problémů si tam najdou to, co potřebují. Skutečným problémem jsou ale například soudy s několika obviněnými; právní pomoc přijde jistě na několik desítek tisíc.
Milada probudila Truhlářskou
Násilné vystěhování a zničení posledního regulérního českého squatu začíná přinášet paradoxní efekty. Poskytnutí tří bytových a jednoho nebytového prostoru v Truhlářské ulici squatterům dokázalo zaktivizovat místní občany a dokonce i politickou scénu. Důkazem je petice, kterou inicioval pražský radní Antonín Kazda. Petice je sice namířená proti nám, ale těší nás fakt, že se místní umějí ozvat, byť je k tomu musí pošťouchnout radní, který peticí zahájil svou volební kampaň. Uvidíme, zda poslanecký adept bude pilně sepisovat další petice. Například kvůli lidem, kteří jsou vyháněni z domova, kde žili i po několik generací a nyní mají ustoupit hotelům, kancelářím či luxusnímu bydlení. V procesu tzv. gentrifikace nalézáme také část odpovědi na otázku, odkud se na ulicích berou tisíce bezdomovců nebo z jakého důvodu vznikají v jiných městech ghetta a sociálně vyloučené lokality. Praha v trendu odsouvání sociálně slabších do problematických lokalit bezpochyby dominuje. Zajímá to pražské radní nebo jen dokáží dělat ramena na svém pražském pískovišti?
Invaze squatterů do Truhlářské se stala vhodným odpichem pro celou plejádu politických snaživců. Vypadá to, že konečně začali dělat něco užitečného, když se berou za údajně ohrožené nájemníky. Škoda jen, že se probudili až nyní. Z původních 19 nájemníků v Truhlářské 11 zbývají již jen čtyři rodiny. Ostatní se již pod tlakem různých majitelů odstěhovali. Nájemníci přitom již od devadesátých let usilovali, aby se dům stal jejich majetkem. Podle jejich slov se tak nestalo právě vinou radnice Prahy 1, která se o Truhlářskou najednou hlasitě zajímá. Nedozvěděli jsme se ovšem, zda stejným způsobem radnice brání i další ohrožené nájemníky na Praze 1. Nedozvěděli jsme se ani, co dělá radnice proti rozšiřování komerčních ploch a úbytku bytů ve středu metropole.
Duch Milady v Truhlářské probudil dokonce i velmože na pražském magistrátu. Radní a poslanec Jiří Janeček nabízí velkorysou pomoc. Janečkovu lidumilství lze však věřit stěží, stačí si vzpomenout na jeho loňský akční plán, kterým se chystal drasticky zasahovat proti bezdomovcům. Policejní odchytové jednotky, totalitní evidence lidí bez domova a represe, byly nosnými tématy jeho pochybného záměru. Ten zatím realizován nebyl, ale možná čeká někde v šuplíku na vhodnější příležitost.
Aktivita radního Janečka je skutečně překvapivá. Stížností nájemníků na dlouhodobé, bezprávné jednání majitelů domu nejsou zřejmě dobrým důvodem k reakci. Zato umístění „problémové“ skupiny obyvatel ano. Zájem radních o blaho a klid obyvatel Prahy 1 by mohl těšit. Zdá se ovšem kuriózní, že podobný zájem nejevil magistrát v mnoha jiných případech, kdy realitní podnikatelé nutili nájemníky (často úspěšně) opouštět byty v jiných lokalitách. Zjevně jsou magistrátním úředníkům lhostejné statistiky, které dokazují zrychlující se vylidňování centra Prahy, stejně jako je jim ve většině případů lhostejné řešení bytové otázky nájemníků donucených k odstěhování nebo osud lidí bez přístřeší, jejichž problémy jsou postupně vytěsňovány z hlavních bodů politiky města. Zájem magistrátu o zajištění náhradního ubytování pro nájemníky z Truhlářské je tak jisté novum, které se ovšem – s ohledem na předchozí politiku radních – nedá považovat za nic jiného, než obsahově prázdnou politickou hru před volbami.
Politické hrátky nás ovšem ve své podstatě nezajímají. Politikům ani systému, který reprezentují, nevěříme. Považujeme ho za překonaný, v mnoha ohledech za nedemokratický. Přesto se nelze nevyjádřit k honu, který rozpoutali především takzvaní pravicový politici i média na ministra, který se pokusil řešit kritickou situaci při ataku Milady smírnou cestou. Z jejich reakcí a z reakcí části veřejnosti je zřetelně vidět, jak se opájejí vlastní mocí a preferují jednoduchá silová řešení. Napadá nás, že Michaela Kocába nenávidí i proto, že jim zkazil na poslední chvíli podívanou. Reality show neskončila tragédií, ačkoliv se na ní krvežíznivý dav nepokrytě těšil.
Vaše
Teta Milada
Invaze squatterů do Truhlářské se stala vhodným odpichem pro celou plejádu politických snaživců. Vypadá to, že konečně začali dělat něco užitečného, když se berou za údajně ohrožené nájemníky. Škoda jen, že se probudili až nyní. Z původních 19 nájemníků v Truhlářské 11 zbývají již jen čtyři rodiny. Ostatní se již pod tlakem různých majitelů odstěhovali. Nájemníci přitom již od devadesátých let usilovali, aby se dům stal jejich majetkem. Podle jejich slov se tak nestalo právě vinou radnice Prahy 1, která se o Truhlářskou najednou hlasitě zajímá. Nedozvěděli jsme se ovšem, zda stejným způsobem radnice brání i další ohrožené nájemníky na Praze 1. Nedozvěděli jsme se ani, co dělá radnice proti rozšiřování komerčních ploch a úbytku bytů ve středu metropole.
Duch Milady v Truhlářské probudil dokonce i velmože na pražském magistrátu. Radní a poslanec Jiří Janeček nabízí velkorysou pomoc. Janečkovu lidumilství lze však věřit stěží, stačí si vzpomenout na jeho loňský akční plán, kterým se chystal drasticky zasahovat proti bezdomovcům. Policejní odchytové jednotky, totalitní evidence lidí bez domova a represe, byly nosnými tématy jeho pochybného záměru. Ten zatím realizován nebyl, ale možná čeká někde v šuplíku na vhodnější příležitost.
Aktivita radního Janečka je skutečně překvapivá. Stížností nájemníků na dlouhodobé, bezprávné jednání majitelů domu nejsou zřejmě dobrým důvodem k reakci. Zato umístění „problémové“ skupiny obyvatel ano. Zájem radních o blaho a klid obyvatel Prahy 1 by mohl těšit. Zdá se ovšem kuriózní, že podobný zájem nejevil magistrát v mnoha jiných případech, kdy realitní podnikatelé nutili nájemníky (často úspěšně) opouštět byty v jiných lokalitách. Zjevně jsou magistrátním úředníkům lhostejné statistiky, které dokazují zrychlující se vylidňování centra Prahy, stejně jako je jim ve většině případů lhostejné řešení bytové otázky nájemníků donucených k odstěhování nebo osud lidí bez přístřeší, jejichž problémy jsou postupně vytěsňovány z hlavních bodů politiky města. Zájem magistrátu o zajištění náhradního ubytování pro nájemníky z Truhlářské je tak jisté novum, které se ovšem – s ohledem na předchozí politiku radních – nedá považovat za nic jiného, než obsahově prázdnou politickou hru před volbami.
Politické hrátky nás ovšem ve své podstatě nezajímají. Politikům ani systému, který reprezentují, nevěříme. Považujeme ho za překonaný, v mnoha ohledech za nedemokratický. Přesto se nelze nevyjádřit k honu, který rozpoutali především takzvaní pravicový politici i média na ministra, který se pokusil řešit kritickou situaci při ataku Milady smírnou cestou. Z jejich reakcí a z reakcí části veřejnosti je zřetelně vidět, jak se opájejí vlastní mocí a preferují jednoduchá silová řešení. Napadá nás, že Michaela Kocába nenávidí i proto, že jim zkazil na poslední chvíli podívanou. Reality show neskončila tragédií, ačkoliv se na ní krvežíznivý dav nepokrytě těšil.
Likvidace Milady tak opět poodhalila tvář vzteklé společnosti držené establishmentem na obojku. Takovou společnost odmítáme a budeme se proti ní stavět. K aktivnímu odporu vyzýváme i všechny, kteří jsou vyhazování ze svých domovů, odsouváni na periférie měst i zájmu médii i společnosti. Vyzýváme k odporu, protože víme, že jiný svět je možný.
Každý, kdo se chce zapojit do aktivit v Truhlářské nebo i v jiných oblastech, nás může bez obav oslovit, ať již přes e-mailové kontakty nebo na našich veřejných akcích.
Vaše
Teta Milada
pátek 10. července 2009
Prohlášení ze schůzky s nájemníky v Truhlářské
Dnes (9.7.) ve večerních hodinách proběhla schůzka sousedů a sousedek s lidmi z kolektivu Milada. Po vzájemném představení se a následné diskusi jsme se společně shodli, že naše pozice a role v situaci, do které jsme byli všichni vrženi, jsou odlišné. Ani jedna strana si nepřeje být zatahována do konfliktů, které samy nezapříčinily a jež se jeví bezvýchodně. I přes současnou, pro obě strany nevyhovující situaci, se budeme snažit najít řešení ku prospěchu všech. Věříme, že toto prohlášení nebude sloužit jako katalyzátor k rozdmýchávání dalších konfliktů vnějšími stranami.
středa 8. července 2009
Prohlášení kolektivu Milada k prostorům v Truhlářské ulici
Tímto prohlášením se kolektiv Milady snaží vyjádřit svůj pohled na události posledních dnů a také nastínit vizi do budoucna.
Od vyklizení původního domu se naše skupina výrazně rozrostla a nadále zůstává otevřená novým lidem. Funguje na nehierarchické bázi, bez vůdců a ovládaných a na samosprávných principech. Na rozhodování kolektivu se podílí všichni a všechny, kdo se také podílí na jeho chodu. Proces rozhodování probíhá tak, aby bylo dosaženo všeobecného souhlasu. V opozici proti stávajícímu společenskému uspořádání se snažíme fungovat na principech vzájemné pomoci, rovnosti a respektu; své vztahy a tužby neměříme penězi ani prestiží.
Uvědomujeme si, že prostory v Truhlářské ulici se k nám dostaly poněkud zvláštním způsobem. Squaterské aktivity na Miladě ani nikde jinde k něčemu podobnému rozhodně mířeny nebyly. Firma Petra Svinky stojí v čele valící se vlny tzv. gentrifikace - postupného vylidňování centra města a nahrazování obytných budov kancelářemi a obchodními prostory, v obecném smyslu pak přeměnu struktury města od potřeb lidí směrem k potřebám businessu. Tedy procesu, proti kterému stojí squating v přímé opozici.
Je třeba připomenout, že složitá situace, kterou vyvolalo zničení funkčního centra Milada, nám nenabízela příliš široký manévrovací prostor. Ano, mohli jsme nebízené prostory odmítnout. Vlně kritiky bychom se tím stejně nevyhnuli, jen by byla jiného druhu. Ve světle těchto skutečností jsme zvažovali, jak s poskytnutými prostorami naložit. Mezi návrhy, pohybujícími se od úplného odmítnutí a vrácení prostor po jejich plné využití k bydlení, jsme nakonec dlouhou diskusí došli k tomu, že se pokusíme tyto prostory využít subverzivním, podvratným způsobem. Zkusíme vzniklou situaci převrátit a využít jinak, než je očekáváno.
Pro kompletní prostory v Truhlářské (tedy včetně bytů, které nebudou použity k trvalému bydlení) plánujeme využití v duchu našich aktivit: kromě občasných koncertů jde třeba o výstavy, pravidelné vaření pro lidi bez domova (aktivita Food Not Bombs), pořádání veřejných workshopů a dílen, přednášek, provozování infocentra o squatingu a právě o procesu gentrifikace, různé umělecké aktivity atd. V neposlední řadě se hodláme pokusit navázat spolupráci nejen s našimi novými sousedy a sousedkami, ale i dalšími nájemnicemi a nájemníky ohrožovanými vytrvalým tlakem na „dobrovolné“ vystěhování se z prodaných bytových domů, s cílem podpořit je prakticky i teoreticky v jejich odhodlání ve svých bytech zůstat.
Přijetím a využitím prostor v Truhlářské náš boj a naše aktivity nekončí. Vidíme jasnou hranici mezi squatingem a tím, co se v Truhlářské bude dít. Prostory v Truhlářské se k nám dostali jako „vedlejší produkt“ squaterských snah a takovými i zůstanou. Pokusíme se je naplnit pozitivním obsahem, zároveň ale neustáváme ve své snaze získat svobodné, autonomní – a tedy zasquatované – prostory.
Od vyklizení původního domu se naše skupina výrazně rozrostla a nadále zůstává otevřená novým lidem. Funguje na nehierarchické bázi, bez vůdců a ovládaných a na samosprávných principech. Na rozhodování kolektivu se podílí všichni a všechny, kdo se také podílí na jeho chodu. Proces rozhodování probíhá tak, aby bylo dosaženo všeobecného souhlasu. V opozici proti stávajícímu společenskému uspořádání se snažíme fungovat na principech vzájemné pomoci, rovnosti a respektu; své vztahy a tužby neměříme penězi ani prestiží.
Uvědomujeme si, že prostory v Truhlářské ulici se k nám dostaly poněkud zvláštním způsobem. Squaterské aktivity na Miladě ani nikde jinde k něčemu podobnému rozhodně mířeny nebyly. Firma Petra Svinky stojí v čele valící se vlny tzv. gentrifikace - postupného vylidňování centra města a nahrazování obytných budov kancelářemi a obchodními prostory, v obecném smyslu pak přeměnu struktury města od potřeb lidí směrem k potřebám businessu. Tedy procesu, proti kterému stojí squating v přímé opozici.
Je třeba připomenout, že složitá situace, kterou vyvolalo zničení funkčního centra Milada, nám nenabízela příliš široký manévrovací prostor. Ano, mohli jsme nebízené prostory odmítnout. Vlně kritiky bychom se tím stejně nevyhnuli, jen by byla jiného druhu. Ve světle těchto skutečností jsme zvažovali, jak s poskytnutými prostorami naložit. Mezi návrhy, pohybujícími se od úplného odmítnutí a vrácení prostor po jejich plné využití k bydlení, jsme nakonec dlouhou diskusí došli k tomu, že se pokusíme tyto prostory využít subverzivním, podvratným způsobem. Zkusíme vzniklou situaci převrátit a využít jinak, než je očekáváno.
Pro kompletní prostory v Truhlářské (tedy včetně bytů, které nebudou použity k trvalému bydlení) plánujeme využití v duchu našich aktivit: kromě občasných koncertů jde třeba o výstavy, pravidelné vaření pro lidi bez domova (aktivita Food Not Bombs), pořádání veřejných workshopů a dílen, přednášek, provozování infocentra o squatingu a právě o procesu gentrifikace, různé umělecké aktivity atd. V neposlední řadě se hodláme pokusit navázat spolupráci nejen s našimi novými sousedy a sousedkami, ale i dalšími nájemnicemi a nájemníky ohrožovanými vytrvalým tlakem na „dobrovolné“ vystěhování se z prodaných bytových domů, s cílem podpořit je prakticky i teoreticky v jejich odhodlání ve svých bytech zůstat.
Přijetím a využitím prostor v Truhlářské náš boj a naše aktivity nekončí. Vidíme jasnou hranici mezi squatingem a tím, co se v Truhlářské bude dít. Prostory v Truhlářské se k nám dostali jako „vedlejší produkt“ squaterských snah a takovými i zůstanou. Pokusíme se je naplnit pozitivním obsahem, zároveň ale neustáváme ve své snaze získat svobodné, autonomní – a tedy zasquatované – prostory.
úterý 7. července 2009
Výstražné obsazení Milady před hrozbou demolice
V úterý 7. července 2009 byla krátkodobě obsazena vila Milada. Cílem bylo upozornit na riziko demolice. Vyzýváme tímto Ústav pro informace ve vzdělávání, aby veřejně deklaroval, že vila Milada nebude zbourána.
Zároveň jsme chtěli připomenout týdenní výročí násilného vyklizení squatu Milada. Ze stožáru na střeše Milady byla dnes také stažena vesta se znakem Prague Security Group.
Zveme všechny, kdo si chtějí připomenout vyklizení Milady, na neformální meeting před vysokoškolskými kolejemi 17.listopadu.
Kolektiv Milada
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
